O workshope

Seminář bude pracovat s teoretickým konceptem mimolidskosti, jak jej na začátku třicátých let 20. století formuloval vídeňský historik umění Fritz Novotny ve spojení s dílem francouzského malíře Paula Cézanna. V semináři bude Novotnyho výklad formulován do obecnější změny epistemologie obrazu ve vztahu k člověku a jeho vidění, přičemž mimolidskost jako inherentní vlastnost obrazu bude rozšířena i na starší umění s otázkou, zdali je možné již před modernou uvažovat o tematizaci pohledu jako záměrného smyslu obrazu. Za tímto účelem bude v semináři zkoumán topos zrcadla, který v obrazech zejména od poloviny 17. století narušuje nekonfliktní vnímání obrazu jako reprezentace běžné skutečnosti. Bude položena otázka, zdali v zrcadle nenacházíme ranou podobu Cezánnovy mimolidskosti, tedy zdali zrcadlo není tematizací pohledu člověka a na člověka za účelem odhalení jeho mimo pohled nacházející se lidskosti. V semináři budou diskutována díla malířů jako Diégo Velázquez, Eduard Manet či René Magritte na základě úryvků textů Michela Foucaulta, Georgese Didi-Hubermana, Lamberta Wiesinga, Andrey Pinottiho a dalších.