“Sympoiesis, dynamické a vzájemně udržitelné soužití různých organismů na planetě naráží na technésis, na procesy růstu a rozvoje technologické civilizace. Biodynamicky pojatá zahrada představuje možnost dobré sympoiesis, kdežto velkoplošný skleník je výrazem redukující technésis. S možností dobré formy zahrady zaniká také možnost kulturního soužití lidí se svým prostředím. Kulturní sympoiesis je nahrazována technologickým ovládnutím a podrobením krajiny a celkovým omezením možností budoucího života. Je potřeba hledat nové možnosti křížení obou typů procesů, obou druhů vývoje. Za tímto účelem je třeba přehodnotit vztah lidských kolektivů k prostředí, a tudíž myslet a vytvářet nové formy lidství. Přednáška je pokusem promyslet místo člověka z perspektivy biodynamického post-humanismu.”
Odkazy na literatúru z prednášky dr. Pokorného:
Rollins, H. W. (1995): Whose Landscape? Technology, Fascism, and Environmentalism on the National Socialist Autobahn. In: Annals of the Association of American Geographers, 85/3, s. 494-520.
Heidegger, M. (2004): Věda, technika a zamyšlení. OIKOYMENH.
Virilio, P. (2006): Speed and Politics. Semiotext(e).
McKay, G. (2011): Radical Plots: The Politics of Gardening. https://www.independent.co.uk/property/gardening/radical-plots-the-politics-of-gardening-2277631.html
Steiner, R. (2012): Agriculture Course. The Birth of Biodynamic Method. Rudolf Steiner Press.
Wickham, L. (2012): Gardens in History: A Political Perspective. Windgather Press.
Stibral, K., Dadejík, O., Staněk, J. (2012): Zahrada. Přirozenost a umělost. Dokořán.
Waldin, M. (2016): Biodynamické zahradničení. Euromedia Group.
Wellmann, J. (2017): The Form of Becoming. Embryology and Epistemology of Rhythm, 1760-1830. Zone Books.
Eisen, E. (2019): Blood in the Soil: Fascist Ideology and Italian Nature Conservation. https://www.ladyscience.com/features/fascist-ideology-italian-nature-conservation
Mgr. Vít Pokorný, Ph.D. je filozof a antropológ pôsobiaci vo Filosofickom ústave AV ČR a na Katedre politologie a filosofie FF UJEP v Ústí nad Labem. Publikuje v oblasti filozofie a kognitívnej antropológie a zaoberá sa najmä skúmaním psychedelík a psychonautikou, filozofiou médií a rhizomatikou. Vo svojej práci sa usiluje o hľadanie prienikov medzi vedeckými odbormi – filozofiou, psychológiou, antropológiou, estetikou a ekologickým myslením – a o nájdenie komplexnej transdiciplinárnej perspektívy.
Z publikácií: Biophenomenology of altered states (2013), Jak jsme širocí? K pojmu kultury v současné kognitivní antropologii (2014), Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace (2016).