Prednášky

Prednáška priblíži Schopenhauerovu pesimistickú metafyziku vôle a následne predstaví jeho víziu „spásnej“ roly umenia, obzvlášť hudby, ako aj jej metafyzický presah. Schopenhauer začína svoju metafyziku rozvíjaním ústrednej Kantovej myšlienky, že svet vskutku nepoznávame taký, aký je o sebe, ale aký sa nám, poznávajúcim bytostiam, javí. A podľa Schopenhauera, pokiaľ na svet nazeráme racionálne, tak navždy … Read moreMetafyzika vôle a hudby v diele Arthura Schopenhauera (Milan Petkanič)

Prednáška sa bude zaoberať otázkou, ako sa teória karmy, ako ju poznáme povedzme z indických upanišád alebo neskorších komentárov (sútier), príp. všeobecnejšie viera v morálne univerzum, zrkadlí v odlišných prístupoch k skúsenosti s utrpením, herných stratégiách a podobne; ako racionalizuje či “ospravedlňuje” sociálne a iné nerovnosti; ako sa dotýka problému slobodnej vôle, otázky osobnej identity … Read moreCartmanland trochu inak: teória karmy v klasickej indickej filozofii (Andrej Rozemberg)

První filosofie neboli meta-fysika tradičně pojednává o neměnných strukturách a určením, která existují o sobě a pro sebe (lat. „a se“, „per se“) navzdory všemu vznikání, proměnlivosti a zanikání, kterými se manifestuje příroda. Proto je metafysika supra-naturální. Kultura je zase souhrnem na přírodě vyvzdorované, umělé lidské činnosti vyrovnávající se s jevovou přírodou, a proto je … Read moreMetafysika, kultura a protipřirozenost (Aleš Novák)

Exkurz dejinami filozofie odkrýva nudu ako historicky podmienený fenomén, ktorý je v svojej súčasnej podobe spájaný s obdobím romantizmu. Na rozdiel od svojich predchodcov ako taedium vitae či acedia, je nuda privilégiom moderného subjektu ako reakcia na neukojiteľnosť jeho túžby po ozmyselnení reality. V prednáške primárne vychádzame z koncepcie M. Heideggera, ktorý rozvíja nudu ako … Read moreNudiť sa alebo sa nenudiť? Načrtnutie možnosti pozitívnej percepcie fenoménu nudy (Daniela Kováčová)

V desáté knize své Ústavy vykazuje Platón básníky z jím v myšlenkách načrtnuté „nejkrásnější obce“. Tento moment velmi často vedl k domnění, že Platón je jakýmsi nepřítelem umění, někým, kdo umělci opovrhuje natolik, že je úplně vyřadí z obecního života. Při tom se ale odhlíželo od daného kontextu, v němž je ono vyhnání básníků politickou … Read moreNepřítel, či reformátor. Platónův vztah k umění (Michal Šesták)